Oficiální prohlášení příznivců HC Vsetín
Víme, že náš názor je zaujatý. Nestydíme se za to. Myslíme si, že je povinností každého fanouška podporovat svůj klub i ve chvíli, kdy je na tom špatně. Přesto se domníváme, že celá kauza Vsetín vypovídá o hlubších problémech, které trápí CELÝ český hokej. Nechceme, aby hokej dopadl jako český fotbal, a jsme přesvědčeni o tom, že každý skutečný sportovní fanoušek musí cítit, že „je něco prohnilého ve státě Dánském.“
Neumíme poskytnout rychlé a správné řešení této krize. Ani o to neusilujeme. Ale nabízíme jedno možné řešení na obecné rovině:
Může to někomu z Prahy připadat jako neotesaná naivita, ale jsme přesvědčeni o tom, že hokej na Vsetíně je KULTURNÍ INSTITUCE. Celý systém práce s mládeží, levné vstupenky, podpora fanoušků, kteří s týmem cestují, to všechno by byly věci pouze sportovního rázu. Prostředí na Vsetíně ale způsobuje jeden v Čechách naprosto nezvyklý způsob chování – vsetínští fanoušci se totiž naučili respektovat jedno pravidlo, které je známé spíše z jiného prostředí. Hovoříme o tezi, že není důležité ŽE vyhraješ, ale JAK. Pro Vsetín platí toto pravidlo spíše naopak, ale to na věci nic nemění.Vsetínští fanoušci se zkrátka naučili respektovat bojovnost, nasazení a sportovní srdce. A hráči jsou díky tomu fanouškům odpovědní-jsou ochotni a schopni nechat na ledě vše. A to je podle nás velká morální hodnota.
Možná se Vám bude zdát, že srovnání z jinými zeměmi pokulhává. Uvedu jeden velmi konkrétní příklad někoho, kdo může srovnávat. Mluvím o Peterovi Deighanovi. Jde o člověka, který je z Glasgow. Je také fanouškem Celtic Glasgow. Když se rozhodl, že bude žít v ČR, konkrétně v OSTRAVĚ, dlouho hledal atmosféru fanoušků, která by odpovídala alespoň z části tomu, co zná ze Celticu. Nerozhodl se pro fotbalový Baník Ostrava, ani pro hokejové Vítkovice, i když tyto kluby by mu jistě nabídly větší podíl na úspěchu. Rozhodl se pro Vsetín, protože získal pocit, že jde o město, které sportu a hokeji rozumí, nebo se alespoň učí mu rozumět.
Víme, že toto vše je pro existenci extraligového klubu trochu málo. Jsme si vědomi toho, že bez peněz se sport na vrcholové úrovni bohužel dělat nedá. Ovšem i přesto jsme hluboce přesvědčeni o tom, že rozhodnutí APK vnáší do sportu něco slušně řečeno negentlemanského. Nesouhlasíme zkrátka s tím, že bohatí,silní a úspěšní mohou rozhodovat o bytí či nebytí chudších, slabších a méně úspěšných. Děsí nás, že jedna samozvaná organizace má privilegium rozhodovat o podobě nejvyšší hokejové soutěže bez toho, aby se komukoliv odpovídala.
Nemáme dostatek relevantních informací o hospodaření klubu HC Vsetínská hokejová, a.s., ani o hospodaření jiných klubů. Ani tyto informace mít nechceme. Na čem ale trváme, je sportovní duch. Proto v nás rozhodnutí APK vzbuzuje některé pochybnosti:
- Ohrozilo vsetínské hospodaření regulérnost některého z ročníků Extraligy? Myslíme, že ne.
- Prohrál vsetínský hokejový klub jediný soudní spor související s nevyřešenými finančními závazky? Ne.
- Byl Vsetín někdy poražen v baráži? Ne.
- Kolik zápasů Vsetínské hokejové přenášela loni Česká televize, tedy televize veřejné, nikoli české, služby? Jeden. Suverénně nejméně z celé extraligy.
- Proč se před předloňskou baráží měnil herní systém 1. ligy? Aby v baráži proti Vsetínu mohl nastoupit brankář Roman Málek.
- Jak se projevil ve složení juniorských reprezentačních týmů fakt, že v průběhu tří let byli vsetínští junioři dvakrát mistry extraligy? Téměř nijak. Výsledek naší reprezentační osmnáctky budiž strašlivým mementem.
Zdá se nám, že tyto otázky vyvolávají nepříjemný pocit: Vsetín zkrátka někomu vadí. Ano. Stadion Na Lapači je malý, cesta do Vsetína není právě pohodlná. Ale to, domníváme se, neopravňuje nikoho k tomu, aby tento klub, s celou jeho mládežnickou základnou, vymazal z hokejové mapy.
Nejsme kompetentní k tomu, abychom podnikali jakékoliv právní kroky. Ale žádáme, aby se představitelé vsetínského klubu hájili všemi dostupnými prostředky. Jedině tak lze podle nás udělat z té krásné hry, kterou je hokej, znovu sport, a ne jenom byznys.
